Na Košátky přišel v druhé polovině 17. století Jan Václav Novohradský z Kolowrat za doprovodu své choti Marie Viktorie von Gallas(+ 1687), který konsolidoval v Košátkách rozvrácené hospodářství po třicetileté válce. Zavedl prosperující chod poplužního dvoru a zprovoznil vyhořelý pivovar. Na začátku druhé poloviny 17. století rozšířil svou rodinu o potomky Filipa Antonína (Košátky 6.5.1658 – Maďarsko 1689) a Františka Zdeňka (Košátky 13.7.1659 – Praha 1716) narozené v košáteckém prostředí a zapsané v matriční knize na dolnoslivenecké farnosti. I když byl Jan Václav katolického vyznání měl vleklé spory s místním farářem, který před vybudováním fary v Dolním Slivně obýval prostory v Košátkách. Farář si často stěžoval na biskupství do Prahy, kdy upozorňoval na časté ponižování a zesměšňování ze strany Kolowratovy. Jan Václav byl poslední Kolowrat s nepřetržitým pobytem v našem prostředí. Za svého působení na Košátkách zakoupil později panství s hradem Přimda u Tachova. Panství zahrnovalo vesnice Kunratice, Malé Dvory, Málkov, Mlýnce, Rájov, Třískolupy, Újezd pod Přimdou a Velké Dvory. Jan Václav Novohradský vystavil poblíž hradu Přimda zámek v nadmořské výšce 700 m, kde se usadili Novohradští z Kolowrat v prvopočátku rodinou syna Františka Zdeňka až do vymření rodu po meči roku 1802. Později panství Košátky se mlýnem, pivovarem a poplužním dvorem bylo v pachtu různých hospodářů, jak z řad nízké šlechty, měšťanů a neurozené vrstvy obyvatelstva.
Buďte první! Přidejte komentář